Krystalky
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>, Téma: Schémata, Vydáno dne: 22. 12. 2007



ještě jednou

kry Komentář ze dne: 21.12.2007 Autor: martono (@) Titulek: Re:

Ale tam sú aj podmienky aby to vôbec hralo. Anténa dlhá 60m, 8m vysoko a 200kW
vysielač v okruhu 12 km ! možno keby použili starý germániový tranzistor, bolo
by to o čosi citlivejšie. Ale s hlasitosťou nič neurobíš, pokiaľ potrebnú
energiu nezachytíš anténou !


No a to je právě o tom: především všem jde o příjem BEZ zesilovačů čili i bez
tranzistoru coby aktivně zesilujícího prvku jak vf tak nf.

Takže co můžeš:

1/ Bob používá podivná sluchátka americké výroby s citlivostí 119dB což je jako
bys si k našim dal zesilovač.

2/ Transformují se impedance trafem, ovšem asi je přesně nutný vědět jakým, jak
a kam jinak to k ničemu nevede jak jsem už psal. Krystalový sluchátko je
impedančně OK ale citlivost za moc nestojí a nejlip by bylo strkat si do
každýho ucha jedno, což nemůžu, neb sice mám dvě uši ale ne dvě sluchátka,
hi! (Nalim možná má tak to může zkusit, hi)

3/ Ladící obvod musí mít kravsky vysoké Q! Tj. zásadně vzduchový kond a cívku
vf lankem s čím víc lankama tím líp. (Používají obyčejně 175 až 660 drátků v
lanku!) Jinak se nic nenakmitá a tudíž už asi prd sejde na transformacích a
impedancích, neb Q je mizerný a selektivita taky bez ohledu na zátěž
detektorem. Wesovy cívky navinout jde, jádro FT114A-61 má Děs na objednání za
asi 114 korun. Ty mají Q asi 300, zatím co feritka prý tak 60. Z toho si můžete
vypočítat i selektivitu obvodu, že.

4/ Detektor musí být v odbočce aby byl přizpůsobený impedančně. (Nemusí tam ale
být když jde o zapojení s zero treshold mosfet!). A teď: jedna dioda je málo,
lepší je celovlnné usměrnění a demodulace nebo totéž, ale navíc s násobičem
napětí dvěma! nebo aspoň ten násobič dvěma, vícenásobné násobení už nic
nepřináší. Další věc: musíte mít Ge diody, nebo schottky ale ty važadují v
zásadě vždy předpětí! (Jinak jsou necitlivé a zkreslují, extra pak 1N5711, což
je ale nejcitlivější, když to předpětí má!) Musíte si taky ujasnit, zda vám jde
o krystalku bez aktivního zesílení nebo úplně bez zdrojů! Nebo si zapojení
upravit tak, abyste to mohli mezi sebou přepínat. Pak tam ovšem ale nestrkejte
schottky diody, když tam nebude napájení! Použijte něco z řady GA, nejlíp
párované GA206. Podotýkám, že signál s předpětím je hlasitější a krystalka
citlivější ovšem zase nejde o zesilování, pouze o posun charakteristiky diod na
lepší bod.

5/ Náhrada diod zero tershold mosfetem neznamená, že tam něco zesiluje, jde
pouze o jiný typ demodulátoru. Ostatně pokud ten fet nemá napájení (jako moje
návrhy) nemůže logicky ani zesilovat, že.

6/ Můžete použít násobič Q. Tím aktivně vlastně nic nezesilujete, jen si
vynahrazujete mizernou kvalitu cívky, neb "Litz Rope 660" asi na cívku u nás
nepoužijete a tak byste jinak Q kolem 1000 těžko dosáhli.
Násobič jde logicky vypnout abyste viděli rozdíl v tom Q.

7/ Zajímavou věcí, co si NIKDY nepamatuju, že by u nás byla uveřejněná, je
řazení diod paralelně! Opět jde asi o zlepšení impedančního přizpůsobení ač
nevím přesně jak. Ovšem když si dáte dvě diody paralelně, hned to hraje
hlasitěji, takže by stálo za to zkusit kolik až se jich dá použít a pak si
začít hrát s množením diod v násobiči či celovlnném usměrňovači. Fakt je mi
divný, že jsem o tom nikdy dřív neslyšel, až od Boba Cultera a mám podivný
pocit, že na to přišel náhodou, když zapojil dvě paralelně "co to udělá" a ono
udělalo, hi! (Tak já taky přicházím na různá zapojení, hi).

8/ Pocit, že na krystalku nic nechytnete a tudíž je to "na hovno" je dán právě
blbým provedením a mizernou anténou. V USA jsou na to celé kluby a pořádají se
i DX závody, výsledkem je třeba chycení stanic z Kalifornie v Texasu nebo uz
Havaje v USA. Podotýkám, že tam mají max. výkon tak do 50kW a ne jak u nás
300kW či Saudská Arábie s 2MW výkonu! Čili tam existuje v principu "krystalkový
DXing" což bych ostatně rád zavedl i u nás!

9/ U vazby s anténou je nutný vyzkoušet transformaci z longwire dolů, neb
kvalitní balun mít nebudete a tudíž Wesovo zapojení s nízkoimp. vstupem vás asi
nevytrhne! Podotýkám, že balun co pojede dobře na KV nemusí jet vůbec na SV či
DV!!! Z toho pohledu to chce zkusit vazební cívku s tak 5x...7x vyšší
indukčností coby antenní, čili na SV tak 1,2-2,2mH třeba a na DV aspoň 5mH ale
i více. Víc by mohlo říct změření indukčností antenních cívek v soupravě
elektronkového radia. Odlaďovač je vhodný a to nejen na SV ale i na DV, neb se
může stát že vlastní indukčnost a kapacita cívky plus anténa bude rezonovat
sama někde kde to nechcete, v nejhorším ausgerechnet na 270kHz kde je Topolná
a vy se jí jinak nezbavíte (kromě změny indukčnosti cívky, že).

10/ Pokud jde o QSL, je zde reálná šance, že vykopete ze stanice v Evropě QSL
spíše po zaslání dlouhého "písma" a fotek vlastní krystalky, což je bude
šokovat, než když jim napíšete, že je chytáte na 5m drátu v antenní díře
nějakýho transceiveru.

11/ Pokud jde o to, že používám názvy stanic jako Bratislava, Praha a tak, je
to daný tím, že starýho psa novým kouskům nenaučíš a krysu už vubec ne. Je mi
teda fuk, esli je tam Rádio Pátria či kdo, když to "dycky byla Bratislava" neb
mi dělá dost problémů nepsat, že na 270kHz je "Hvězda"... v Brně taky furt
jezdím šalinou "na ruďák" neb si obyčejně hned nevzpomenu na co to
přejmenovali. (Moja bába zas používala názvy z války za Hitlera, no... nebo
aspoň z první republiky).