abych mohl snadno experimentovat s miniaturními elektronkami, udělal
jsem si nepájivé kontaktní pole s heptalovou objímkou uprostřed. Jako
kontakty jsem použil řady zdířek ze starých precisních objímek na
integrované obvody (to jsou ty postříbřené v černém obalu) a zdířky z
konektorů FRB, to jsou ty holé pozlacené. Obojí jsem získal vypájením z
vraků starých přístrojů. Obrazec na kuprextitové destičce jsem
vyfrézoval miniaturní ruční frézkou (gravírkou). Každý vývod objímky je
spojen se 4 až 5 stříbřenými zdířkami v řadě. Kromě toho jsou tam ještě
skupiny vzájemně spojených stříbřených zdířek izolované od ostatních pro
další spoje v obvodu. Ze středu objímky se na všechny strany rozbíhá
zemní spoj, ke kterému jsou připojeny pozlacené zdířky. Na fotce je do
objímky zasazena elektronka 6Ž1P, ruský ekvivalent naší 6F32 .
Chci s tím vyzkoušet různá zapojení, třeba jednoduché přijímače aniž
bych musel pájet. Také by se to dalo použít při měření elektronek v mém
vlastním zapojení, protože BM215 je nepřesný a zdaleka nezměří všechny
parametry. Nevím, zda nebude funkci v některých vysokofrekvenčních
obvodech vadit velká kapacita mezi spoji, ale to musím zkusit. Destičku
je možno přidělat na prkénko vedle normálního nepájivého kontaktního
pole a postavit i složitější obvod. Někdy možná udělám ještě pole s
novalovou objímkou, ale to budu muset sehnat ještě nějaké staré objímky
na IO.
Chci svému malému synovci ukázat radiodílnu a umožnit mu, aby si
postavil na nepájivém poli nějaké jednoduché přístroje. Myslím, že by si
tak mohl udělat třeba audion napájený malým napětím. Elektronky mají
svoje kouzlo i v době počítačů.
Petr Jeníček