Přijímač s jednou EBF89
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>,
Téma: Schémata, Vydáno dne: 01. 10. 2012
a kompenzovanou vazbou
Podobný zapojení tady bylo ale ne s EBF89 a ne na vyšší napětí. Tohle jde už i na 12V ale rozumně až od 24 výš, nejlíp tak na 60-130V. Podle toho se ovšem musí dimenzovat všechny kondenzátory!!! Zpětnovazební cívka je původní vazební na feritce, antenní je na druhé straně tyčky. Antena jde koaxem z ununu.
Což se mimojiný líp váže jak longwire přímo někam na LC obvod. EBF89 jsem použil proto, že jich mám pytel novejch. Srovnáním zapojení vyjde, že tady je nutný změnit především kond Cx což je daný dle všeho především flaškou. Jinak to nejde vykompenzovat (jinde použitý 3n3 je málo, dokonce i 15n se zdálo málo). V podstatě jsem to dělal ale hlavně proto, že furt někdo piští jak ten myš, že nemám nic na vyšší napětí a navíc ten obvod jsem měl na desce kvůli zkouškám s jfety co nikam nevedly. Navíc jsem chtěl teda vidět o co líp a silněj to bude hrát s vyšším napětím jak 24V. (Na druhý straně nad 70V to sice hraje silněj ale asi jinak stejně).
Podobný zapojení tady bylo ale ne s EBF89 a ne na vyšší napětí. Tohle jde už i na 12V ale rozumně až od 24 výš, nejlíp tak na 60-130V. Podle toho se ovšem musí dimenzovat všechny kondenzátory!!! Zpětnovazební cívka je původní vazební na feritce, antenní je na druhé straně tyčky. Antena jde koaxem z ununu.
Což se mimojiný líp váže jak longwire přímo někam na LC obvod. EBF89 jsem použil proto, že jich mám pytel novejch. Srovnáním zapojení vyjde, že tady je nutný změnit především kond Cx což je daný dle všeho především flaškou. Jinak to nejde vykompenzovat (jinde použitý 3n3 je málo, dokonce i 15n se zdálo málo). V podstatě jsem to dělal ale hlavně proto, že furt někdo piští jak ten myš, že nemám nic na vyšší napětí a navíc ten obvod jsem měl na desce kvůli zkouškám s jfety co nikam nevedly. Navíc jsem chtěl teda vidět o co líp a silněj to bude hrát s vyšším napětím jak 24V. (Na druhý straně nad 70V to sice hraje silněj ale asi jinak stejně).