Přímozesilující přijímač s A244D
Autor: Krysatec <krysatec(at)post.cz>, Téma: Schémata, Vydáno dne: 27. 03. 2013



dvě verze

a244d Jelikož jak už sem psal jsem nascipanej a venku je hrozně, tak jsem se dostal k
tomu abych něco vyzkoušel. Z baráku totiž pořádně nikam nemužu, maximálně tak
za roh pro chleba.

Vyhrabal jsem tedy myší "sáček myšáček" plný A244D, což je radost (ovšem ještě
větší by byla mít ten sáček v roku 1982, hi, jako ostatně u většiny takových
věcí - a opačně je řada věcí co jsem tehdy běžně měl a sehnal a dnes je
neseženu ani za prase).

A náhodou jsem zakopl na jakýmsi německým webu na zajímavý ač ale děsně
rozmazaný schema (kvulivá čemuž ho neuvádím) který jsem jako dycky upravil dle
sebe: přímozesilující RX na MW s A244D! (Mimochodem nemá někdo vnitřní schema
(NE BLOKOVÝ, TO CELKOVÝ) od A244D? Vyšlo ve Sdělovací technice a možná i v AR
ale nevím kdy. Jednak by se mi hodilo druhak bych ho dal na web protože s A244D
se udělá kde co. Když ovšem víte, co je uvnitř. Pokud máte tak pošlete na
krysatec@post.cz)

Samozřejmě jedna věc je postavit to pak na desce co je slušně navržená, druhá
věc je děsivé nepájivé pole z Děsu! A když to původní zapojení navíc nemá
zapojený AVC... tak se pak nestačíte divit.

První věcí bylo, že jsem tedy nepoužil tlumivku u diody neb se vazbila do
feritky jako prase. Samozřejmě i když na ni byla kolmo etc. Patrně byste ji
museli mít na toroidu nebo v hrnci a to ještě plechem stíněným a né na "poli z
Děsu" kde se i tak vazbí vše jak ta svině. (Což mi mimo připomíná, že ta svině
Kalousek by měl jít taky do vazby, hi). Myšméně: nakonec jsem jednak použil
součástky co byly takže se nedivte hodnotám jako "3k0" a podobně, to zas teda
nutný néni. Ostatně má tam být 2k2 nebo 2k7, nepřečtu to na originále. Obdobně
je to s 18kilo (22k) nebo 1k8 (asi 1k5) nebo 12k (10k). I kondy nemám přesně.
Hlavně teda oni vazbili kondem 22n i ten vývod 12 a to netuším proč, 120pF tam
klidně stačí. A především jak tam dáte velkou kapacitu bude vám tam asi
prolízat "Hvězda" na DV na 270kHz. Teda extra pokud jste blízko k Topolné nebo
odkud to dnes vysílá. Vazební vinutí je nutný možná zkusit, u mě je to asi
desetina až dvacetina počtu závitů ladícího vinutí. (Oblíbených 60/6 až 4 či
tak).

Tím trimrem 1k0 pak nastavíte pracovní bod, hodnota byla asi 560R čili v půlce
a na obě strany to zeslábne! (Jo..já za tím mám audiozes s jedním tranzistorem
na sluchátka kdybyste se divili co to na desce na vás ještě čumí.) Jinak řečeno
napětí na vývodu 9 bez signálu bylo někde tuším kolem 0,14-0,2V. Jo a větší
napájecí napětí jak 4,5V je zhola zbytečný. Takže ho ani nepoužívejte ač obvod
má uvnitř stabec a myším, že 12V vydrží. Ovšem nemyším, že tím cokoli získáte
kromě větší spotřeby.

Na samotný ferit už pak kde co jede, místní stanice tak, že by stačil zes s
třema tranzistorama i na reprák. (Můžete tam našvábit i nějaký TDA, ale na co?)

AVC v této verzi jaksi i funguje, pokud ale nastavíte velký zesílení tím
trimrem, bude to mít asi mizernou selektivitu - extra pokud navazbíte externí
antenu na ferit.

No a protože "na co ferit" a "selektivita je malá" tak mne napadlo udělat to s
cívkama z Rigy. Logicky: šlo by použít dva laděný obvody a druhý mít ve vývodu
16 nebo i tři a poslední mít u diody, ale to teda na poli nejde ani omylem,
zavazbí se to bez stínění a přepážek jak prase! A to teda i se dvěma.

Vzal jsem teda milý cívky a spáchal verzi druhou. Tam je výrazně větší zisk i
selektivita. No a abych nevazbil, dal sem na vstup pásmovou propust co se váže
malou kapacitou nebo i bez ní jen mezi cívkama, tak daleko zas od sebe nejsou.
A jelikož jsou dost daleko od výstupu na diodu tak se to nevazbí ani když
tlumivka je stejným směrem jak cívky, jak vidíte. Což neznamená, že by tak být
měla, nebo že by neměla být na toroidu nebo v hrnci a jiné, že. A ostatně ono
moc nesejde na tom, zda tam bude 1mH nebo 3,3mH myslím. A taky je tady jinak a
lépe funkční to AVC a má to i S-metr! Tím je budík z Děsu s odporem asi 600ohm.
A stačí ho zapojit i místo odporu, ten tam být nemusí. Ovšem odpor toho měřáku
by měl být vysokej (stovky ohm až jednotky kohm) a pak může pomoct paralelní
odpor jako bočník kbyby to chodilo za roh. Uvědomte si ale, že to nemužete mít
s malým odporem, ono se od tam bere i řídící napětí AVC pro vstupní zesilovač.
Můžete ho tedy s blbou hodnotou odporu měřáku buď mít furt otevřený nebo taky
zavřený, že. Celkový AVC přes všechny stupně u A244D má ale regulaci snad 90dB!
To je dost žrádlo z hlediska zobrazení, hi. (Znám z dob kdy jsem používal A244D
jako přijímač na CB band a mimochodem ten obvod byl i v "dvoumetru" PS83 ač na
zcela jiné věci). Jinak tady to bez signálu ukazuje asi půl dílku... což je
celkem milý.

Samozřejmě mohli byste mít na vstupu jen feritku ale musíte se zbavit vazbení
na tlumivku což na tom poli nebude jednoduchý a klesne vám selektivita neb tam
bude jen jeden obvod. Pokud použijete dva a ten druhý ve vývodu 16 tak se vám
zase navazbí ty obvody. JINDE a s magnetickým i elektrickým stíněním to ovšem
realizovatelný je. A rozhodně líp a s menším problémem jak superhet. Na druhý
straně se vám zavazbí vstupní obvod nejen indukčně ale i kapacitně pokud tam
dáte drátky kousek vedle sebe, nevím zda je to na fotce vidět. Logicky taky
záleží na anteně, u mě je to asi 30m drátu "drátem" a teda ne koaxem dolů.
Sladit to není ovšem problém!

Ten obvod je i vnitřně dost zajímavej, proto bych rád aby někdo našel to
vnitřní zapojení (ještě podruhý: to skutečný, ne jen blokový!).
Používá se i jako přijímač dálkovýho ovládání i na infra!

No a celou tou srandou obejdete nutnost shánět třeba MK484 což neseženete nikdy
a vůbec a když, tak svinsky draze. A ostatně je horší: rozhodně nemá takový
zesílení ani tak účinný AVC! (Ač zas ale nepotřebuje aspoň 4,5V)

Pokud by někdo chtěl, tak semo tamo mužu nějakej obvod prodat a poslat, potíž
je že "poštěvný" je svinsky drahý a o dobírce ani nemluvím. Tím méně o zasílání
na Slovensko. Ovšem tak 5 (ALE MOŽNÁ I VÍC) jich jistě mám "navíc".

A jedna poznámka: selektivitu může úžasně zlepšit násobič Q na vstupu - to je
jasný. Možná ale existuje způsob jak tak využit osc nebo vstup toho švábu,
bohužel bez vnitřního schematu na to nepřijdu.

Sdělovací techniku nemám a zda to bylo v AR si nejsem jistej natož abych věděl
kde a kdy. Myšméně druhý obvod z tý Rigy mám nou dovinuté vazební vinutí
(popsáno někde tady na webu o cívkách z Rigy i s fotkama) co vazbím na šváb ale
má i odbočku či dvě. A TAM vy šel nacpát ten násobič Q!

Každopádně ALE I BEZ NĚJ obě zapojení můžete zkusit. Ono A244D taky čumí v
kdejakém východoněmeckém i našem starém tranzistoráku a málo kdy bývá vadný.
Jen může byt potíž ho vyletovat, že.

A hlavně: neznám jiný obvod s tak velkým řízením AVC jako tento! Upřímně řečeno
dělaly se s tím i KV přijímače třeba jako já na AM CB band doplněno o FM či i
SSB demodulátor a předzes s kaskodou 2x KF125 nebo jeden BF910. A to jelo jak
noha! (To byly ovšem superhety a obyč s externím oscilátorem co šěel s šutrem
nebo i ladit "variptákem"). A tady zas dodávám, že pak jde použít AUTOMATICKY
DOLADENI i na AM pokud teda máte FM demodulátor, co pro to dá řídící napětí!
Nám blbcům to v 80tých letech jaksi nedošlo. Aspoň o tom nevím. Teda o tom, že
by to kdy kdo měl. Myším, že nějaký "A něco" ba i MAA661 by to zvládly...
stejně jako S metr co už tam je, skvelč a jiné srandy.

Mimochodem na CB jsem měl v 901tých letech potíže s "přeslechy" chcípš na
stanicích se dvěma mefama, jak na přijímači s A244 a jen jednou. Je to divný
ale často je to tak. To je ale zase často zase důsledek "miniaurní konstrukce"
kde signál leze mefou i když vyndáte MF filtr 10.7mega, hi.

No mic, já myš du někam zdechnout a vy s můžete něco zkoušet...