pracovního klidového proudu. Získané výhody:
1 - pohodlné nastavení klidového proudu
2 - teplotní stabilizace pracovního bodu klidového proudu
3 - lepší stabilizace pracovního bodu při snižování napájecího napětí.
Nyní lze opravdu provozovat zesilovač i od 0,4V!! bez zjevného přechodového
zkreslení. Samozřejmě s úměrným snížením zesílení i výkonu. Přesto je
poslechově na výstupu ještě signál asi 2x až 3x silnější jak na vstupu i při
tak nízkém napájecím napětí.
Druhá verze sluchátková je optimální na středně odporová sluchátka tak někde 30
- 600 ohmů. Osobně jsem vyzkoušel 100, 200, 400 ohmů a dosáhnul jsem opravdu
hodně hlasité reprodukce, po chvíli již až nepříjemné. Spotřeba byla asi do 10
mA
Ještě jeden zesík na 1,5V na sluchátka ale s křemíkovými tranzistory. Opět
vhodné na sluchátka se 100 až 400 ohmů. Pro maximální výkon do sluchátek zhruba
100 ohmů by měl zesilovač odebírat zhruba 7 - 10 mA nastavitelné pomocí odporu
R3. Na kolektoru T2 bude někde kolem poloviny napájecíhon napětí. Při vyšším
odporu sluchátek bude také klesat odběr ale i celkový výkon, zde již nemá cenu
zvyšovat proud neboť vyšší výkon nelze zajistit z tak nízkého napájení do
daného odporu sluchátek. Tento zesilovač je také plně vhodný na bateriové
napájení, nabíhá zhruba od 0,65V.
Upravil jsem poslední verzi zesilovače na sluchátka, výhoda je že se dají
použít jakákoliv i nízkoohmová sluchátka, třeba i reproduktor. Celkový proud je
omezen na 20 mA. U předchozí verze nebylo omezení a samozřejmě při použití
třeba reproduktoru proud stoupal se snižující se omáží zátěže takže na výkon
který zesilovač byl schopen dodat byl proud neúměrně velký. Nyní je tedy omezen
na těch 20 mA a tím se stává i zkratuvzdorný neboli blbuvzdorný. Výkon na
reproduktor je daný možností zesilovače pracujícího ve třídě A na dané napětí,
není to nic oslnijícího ale poslouchat se to dá. Při pokusech mi vychází
optimální výkon k dané spotřebě něco kolem 100 ohmů. Já myslím že nyní se dá
vybrat z nějaké té verze. Přeji pěkné laborování. S pozdravem L. Malina
