Vánoce v lese

V lesním háječku pod stoletou břízou stojí myší domeček,
v něm myší rodinka rozhodla se pro vánoční stromeček.
A jak je to napadlo?
To přisel táta Myšák s nápadem:
"Když mohou lidé, proč ne myšky, slavit Štědrý den?"

Tak když napadl první sníh a přiblížily se Vánoce,
začla chystat máma Myška do punčošek ořechy a ovoce.
Ale nastal pro myši rodice tvrdý ořísek,
jak dostat do chaloupky vánoční stromeček.

Přemýšlel táta Myšák, přemýšlela máma Myška,
přemýšlela, co bydlela v hájku zvířátka,
až s radou přisla nakonec chytrá kmotra Liška:
"Co ozdobit si vzrostlý strom pro všechny,
nejen pro malá myšátka!?"

Myšky, zajíci, jeleni i ptáci kývli na ta moudrá slova,
našli velký stromek, začli zdobit, zahanbit se nenechala
ani stará sova.
Na větve smrku navěsili jablíčka a oříšky,
barevné listy, z usušených hříbků navlečené řetězy
i cukroví od tetky Myšičky.

Těšili se ze svého krásného stromku, když nastal Štědrý večer,
bohužel, litovali, ze na vrcholek nikdo z nich hvězdu nenašel.
Ve veselé náladě a rozhovorech vytrvali až do půlnoci,
kdy větřík zanesl k nim hlas zvonu z nedaleké vsi.

Začly se snášet bílé vločky sněhu, vůkol se prolínala této chvíle moc,
a zanotoval slavík, k němu přidali se další, koledy, první z nich -
- Tichou noc.
Stromek se třpytil v nadýchaném závoji ze sněhových vloček,
vzhůru stoupal zpěv zvířátek, a tu vykřikl mladý Vlček:
"Podívejte, padá hvězda...!!!"

V tu samou chvíli měla všechna zvířatka stejné přání,
kéž padající hvězda jejich stromek svým jasem zkrášlí.
Snad Bohem byla vyslyšena jejich vroucná modlitba,
na vrcholek smrčku se hvězda snesla, měkkounce dosedla.

Rozzářila ještě více jejich oči, srdce naplněná láskou, co se usmívá,
věřte, kdo žije láskou a mírem, tak tomu se o kouzelné noci
přání splnívá...!

Napsala CZ8VEA, Veverka