Takže hned pro začátek: on zas tak úplně jednoduchý není, ale oproti jiným
zapojením by se tak nazvát dal. V podstatě jde o kombinaci dvou zapojení
(jednoho z Ruska, druhého z USA) a navíc v mé úpravě. Podstatné ovšem je, že to
funguje! Nicméně musím se přiznat, že mne to dost překvapilo, neb zvláštní
důvěru ve mě obě původní zapojení zrovna nebudila.
Přijímač pracuje jako přímosměšující - tj.je nutno si uvědomit všechny nevýhody
i výhody zapojení, jako je např. příjem USB i LSB, ale i to, že to jde bohužel
"dohromady" a že selektivita ani citlivost či odolnost nebude bůhví jak vysoká.
Zásadní výhodou je ale jednoduchost a minimální (až neskutečně malý!) odběr ze
zdroje! Budete ovšem potřebovat místo s malým rušením a velkou anténu (v mém
případě longwire 40m přes unun do koaxiálu - ač jsem zkoušel i příjem na
aktivní anténu miniwhip v mé úpravě /ploška prodloužená o 70cm dlouhou tyčku/ a
fungovalo to taky. Zde je ovšem větší možnost zahlcení nežádanými signály z
jiných pásem!)
Směšovač podle Poyakova používá pro oscilátor poloviční frekvenci, než na jaké
se přijímá: popis funkce zde neuvádím, nicméně jednou z výhod je to, že tím
pádem neruší přijímač ostatní stanice přijímající na stejné frekvenci. (I když
si nedovedu představit, že by je i jinak rušil při zanedbatelném příkonu celého
zařízení...) Popis směšovače a jeho funkce najdete na internetu coby "Polyakov
mixer" nebo i na: http://ok1ike.c-a-v.com/ .
Přijímač má tedy na vstupu pásmovou propust řešenou dvěma obvody vázanými mezi
sebou malou kapacitou (což bylo v americké verzi). Vstup je na IEC konektor,
zdířka je zem, pokud bude třeba. Já jsem použil dvě cívky s uvedeným označením,
které byly svého času ve výprodeji v Brně v Tipě (www.tipa.eu). Tedy přesněji:
daly se tam objednat. Indukčnost byla udávaná na 6,5uH a "někde okolo" to bylo
i dle měření. Odbočky jsem našel měřením indukčnosti mezi jednotlivými vývody
neb popis k cívce neexistoval. Pro směšovač, oscilátor i nf zesilovač jsem
použil samostatné destičky (lépe se to oživuje a jinak bych to nikdy nedostal
do použité krabičky.) Vstupní filtr šel nastavit bez problémů: vstupní cívku
jsem ladil asi na 3,55MHz, tu další asi na 3,8MHz a pak to zopakoval. (Použil
jsem vf generátor a osciloskop.) Nicméně půjde to asi i bez toho: vstup je
skoro zašroubovaný, výstup naopak. Bez toho se to patrně dá doladit i
poslechem. No a za filtrem jsou diody. US verze má Ge diody, ruská asi ruské (?)
neznámé, možná schottky, možná křemíkové. Typ byl velice podivný a neznámý.
Tedy alespoň pro mne (KD503A - což je dioda, nikoli teslácký tranzistor, neb je
to psáno v azbuce). Pamatuji ale zapojení podobného typu s KAS21 u nás. Což by
bylo něco "od Tesly" čemu by odpovídaly tak BAT46. No a ty se obecně chovají
obdobně jako Ge diody (i měřením). US projekt používal 1N34, což je klasická Ge
dioda. Mám tedy dojem, že i použití shodných Ge diod (např. pár GA206 či GAZ51)
nebude dělat problém. Jiná věc ale bude použití křemíkových diod (např. KA206,
1N4841 či podobně), ale i schottky 1N5711! Potřebují totiž výrazně vyšší
předpětí aby se otevřely, a je otázka, zda by to oscilátor dal, či nedal. Já to
nezkoušel! Pro Ge a BAT46 potřebujete z oscilátoru (dle US projektu) 400mV pp
na diodách (čili ZA kondenzátorem 100p), ale pro tyto diody by to asi muselo
být kolem dvojnásobku! Tvrdí se ovšem (pro změnu v našich materiálech - OK1IKE),
že použití křemíkových diod zvýší odolnost přijímače. Otázkou je, zda by to
oscilátor "dal", neb má pracovat i při napájení 1V a musel by tedy dát asi
800mV pp nebo i více a to ještě sinus! No a já to sice nezkoušel, ale myslím,
že spíše tolik "nedá"!!
Druhou částí je tedy oscilátor. Zapojení na první pohled vypadá, že to nikdy
nemůže fungovat, ale kupodivu funguje! Problém bude jen v tom nastavit pro
diody správnou úroveň (asi 400mV pp) ZA kondenzátorem 100p na diodách, což lze
do jisté míry řešit tím kondenzátorem (v zapojeních bývá 22p až 33p, já tam mám
100p a víc bych tam asi nedal) a pak odporem co je u mne 5k6 (v ruském zapojení
10k). Pokud není v zapojení chyba, kmitá kupodivu vždycky! (Pokud si omylem
nezkratujete ladící cívku jako já, že, neb pak to hodinu hledáte!) Tedy, musím
říct, že to kmitá i při asi 0,9V a divil jsem se strašně! Zvláště tomu, že
amplituda se výrazně nemění s napájením a kmitočet neujíždí... Problém je jen s
výpočtem kapacit na ladění abyste obsáhli celý rozsah - ale i tak je ladění na
"půl otáčky kondenzátoru" poměrně složité a doladění nějakou malou kapacitou by
se hodilo (kdybych ji měl kam dát, že). Tím neříkám, že se nedá ladit dost
přesně: jen musíte mít cit v ruce.
Poslední částí je nf zesilovač, ale já s ním žádné problémy neměl (zesilovací
činitel tranzistorů byl kolem 200). Jako sluchátka používám krystalové
sluchátko, údajně jdou použít i sluchátka 4kohm (místo odporu 3k9). Moje mají
ovšem mizerné parametry, takže jsem to s nimi ani nezkoušel. No a jako napájení
používám NiMH mikrotužku "od Lidla", neb je jinak na cokoli nepoužitelná, ale
tady stačí, neb odběr při 1,35V je jen asi 0,4mA!!!
Musím říct, že když jsem přijímač zapojil, nestačil jsem se divit! Večer jsem
na 80m slyšel snad celou Evropu a kus Ruska k tomu! (Jen kdyby bylo menší
rušení - největší katastrofa jsou tzv. "šetřící zářivky" - upřímně by mne
zajímalo, KDO povolil prodej takto rušících "střepů" u nás: začínám mít dojem,
že "nezáleží na rušení, jen když to šetří" ač i o tom šetření bych
pochyboval...)