Takže co ten nešťastník vlastně měřil? Tohleto rádio používá na mf DSP, v kterým se dělá i samotná demodulace/modulace. Přidat do rádia USB port na kterým visí něco jako USB zvukovka, z který lze posílat data do DSP, případně obráceně, což následně můžete zpracovat v PC. Logicky si pak v PC můžete udělat softwarovej modem. Není to až tak úplně na palici jak by se mohlo zdát, ale žádný zázraky bych od toho nečekal. Tedy já předpokládám, že to mezi DSP a zvukovkovým IO leze v digitální podobě, jinak by to bylo trochu na palici. No a ten člověk právě sem ,,posílal bílej šum'' a naměřil to, co ukazuje na obrázku 15, což hovoří jasnou řečí. První věc, která kopne každýho do xichtu, je nepopsaná osa x, lépe řečeno VY z toho obrázku NEZJISTÍTE JAK je ta špička široká. To je docela divný, ne? Dále jsem si přečetl, že špičky se objevují co dvě vteřiny. To je ještě divnější. Obrázek je evidentně vyfocenej z analogovýho osciloskopu, víte JAKEJ by byl problém to při tý dvouvteřinový periodě vyfotit? Zkuste něco takovýho trefit, to není sranda, musel se hodně snažit. Pokud nepoužijete nějakou extra pomalou časovku a nepřejasíte ten osciloskop, že.

Důkladnější pohled na ten snímek ukazuje další průsery. Kmitočet uvádí 14.1MHz. Na obrázku jsou tři periody (minimálně). Jenomže když se podíváte na úrovně, vidíte něco prohnilýho. Pokud se to krmí šumem, pak by to mělo být kruci srovnaný jak od buldozeru. Takže ten výstřel zatahal za ALC? Asi ano, protože JAK JINAK by se mohlo tohle stát? To je pozitivní, protože to jasně ukazuje, že ta špička vylezla skutečně z toho TRXu a není to jen blbá chyba měření, což by mimochodem ale bylo taky možný...nebýt toho poklesu. A nebo do toho leze bůhví co krom signálu z toho TRXu, ale to snad proboha už přece jenom ne.

O kus dál si přečtete, že se dá omezit ta špička na 1.5dB pokud pečlivě nastavíte kompresi a modulační úroveň. CO to xakru je? Vždyť psal, že měl kompresi vypnutou? Tak měl ji vypnutou nebo ne? Jestli nekecal tak ji měl vypnutou, čili z toho plyne, že zapnutí komprese potlačí ten oveshoot! (ač normální člověk by čekal pravej opak) No to je bomba, protože tím páděm je jasný, že celej slavnej oveshoot vzniká už někde na modulačním vstupu, čili buď někde hned v DSP, nebo ještě v tom, co generuje ten šum. Logicky z toho plyne, že rádio místo toho, aby tvrdě řízlo a šlo ,,do limitace'' holt předá vstup na výstup, ALC zjistí, že je tam toho moc a stáhne gain na DSP (tedy trochu ty čísla před výstupem podělí). Jinými slovy, chová se to jak analogovej TRX. Logicky ale rádio začne řezat až na úrovni D/A převodníků a vzhledem k tomu, že 100W zřejmě nastane výrazně dřív, než limitace D/A převodníků, je jasný, že rádio nebude prasit, maximálně tak trochu přestřelíte výkonem. Ono je totiž otázka, zda je lepší občas přestřelit výkonem, nebo prasit. Podle mýho je lepší občas přestřelit...

Logicky vzato mne napadlo, že průser může být v datech, kterejma se ten TRX krmí. Můžete totiž nahrát kousek šumu z šumovýho generátoru a pouštět ho dokola. Budeme teď tiše vycházet z toho, že někde v tý smyčce máte kratičkej úsek nul - tedy ticha...obecně stačí kratičkej úsek, kde vám po sobě jdou stejný čísla, protože data jdou následně přes horní propust, tudíž je jasný, co se z toho stane. Už chápete KAM mířím? Pokud potom takovou věc přehráváte jako loop, máte tam zcela periodicky pauzu. ALC padne, zisk vyjede nahoru a pokud máte na vstupu přemodulováno, pak je výkon drženej právě tím ALC. Takže přestřelíte. Pokud podmodulujete, klesne ALC a přestřel nebude tak děsnej, pokud ALC nebude zabírat vůbec, pak logicky nepřestřelíte...pokud nezapnete kompresor. Pokud to ale držíte na ALC a zapnete ho, pak vám ořeže špičky, čili to po tom tichu bude nabíhat pomaleji a přestřel nebude tak děsnej, protože ALC bude mít víc času na reakci. No a jsme doma! On tam totiž nikde nemá napsaný co ukazoval měřák od ALC. Aby to totiž bylo OK, nesměl by se ani hnout. On jenom tvrdí, že ALC nevylezlo z rozsahu, kde má být. Boha jeho, ale ALC by se nemělo při takovejch hrátkách s šumem hnout vůbec, při řeči by se mělo občas lehce zhoupnout..v opačným pádě máte přemodulováno!

Pokusím se celou úvahu ještě trochu rozšířit. Pokud máte důkladně promodulováno a výkon drží ALC, pak stačí nacpat do dat kousek ticha a máte oveshoot jak vyšitej. Ovšem s jakýmkoliv TRXem! U analogovýho se vám ale nikdy nepovede udělat takovej rozdíl mezi tichem a nějakou složkou řeči jako když vyloženě vsunete nuly. Přidejte k tomu, že změřil to jeden jedinej člověk. Když mu kladli další otázky, tak začal najednou tvrdit, že v případě že máte tenhle problém...čili sám připouští, že to nastává jen u některejch kusů? Nebo jen někdy? Nebo jen u někoho?...můžeme se domnívat, vyjádření jsou nejasný. Takže se zamysleme nad tím, jak by se tam mohl dostat kousek ticha. Tak kupříkladu některý nahrávací softy vám pár nul vesele přidají za nahrávku coby padding, neb jedou blokově. Zjistíte, že STOP se udělá tehdy, když ho zadáte, jenomže uloží se celej blok! Pak záleží jak dlouhej máte sample. Jiný softy zas při loopu na konci smyčky zavírají příslušnou device a následně ji znova otevírají...což ovšem chvíli trvá. Navíc, co udělá ten TRX když po USB nebude dostávat data? Bude točit furt dokola smyčku a nebo tam nacpe ticho? Klasický zvukovky do PCI obvykle točí jeden blok furt dokola, nojo, jenomže obvykle chodí pro data přes DMA. Ty, co nechodí (moderní zvukovky nebo zvukovky na USB) obvykle pouze přestrkávají data kodeku, kterej, když nedostane nový data, většinou točí dokola ty starý. Ale my tam nikde kodek nemáme, protože data se posílají přímo do DSP! A tady je otázka, co se stane v tom DSP a já bych se nedivil, kdyby to prostě vyhodnotilo tenhle stav jako ticho. Ono když uvážíte, jakej sajrajt by to dělalo na pásmu kdyby se kousnulo PC, který to krmí datama, je ticho řádově lepší řešení. A teď si představte PC, který tak tak stíhá, na USB má připojenej mrak věcí, přes který něco leze, nebo se alespoň ohmatávají a sem tam se prostě nějakej blok dat nepřenese. 2 vteřiny perioda, viděl bych to na bluetooth. Prostě se něco nestihne.

Totiž ono obecně platí, že u digitálů by měl člověk ohulit výkon naplno a vlastní výkon si nastavovat pomocí micgainu, čímž máte následně zaručený, že vám do toho ALC přestane hrabat a tudíž se celej ten přenosovej řetězec chová lineárně. Když to opřete o ALC, tak to v mnoha případech nevadí (třeba u FSK), to ALC vám to udrží na konstantní úrovni, jenomže u QAMu je přesně tohle cesta do pekel, protože vám to holt celou tu mřížku v jednom směru zmáčkne a rázem je to nedekodovatelný. Pochopitelně útlum pásma se periodicky mění, takže přijímající algoritmy jsou adaptivní, jenomže na rychlý změny KV režimy nejsou stavěný a když to tudíž opřete o ALC, celkem citelně si degradujete kvalitu přenosu.

Jestli je moje teorie správná, co na to řekne koncovej stupeň? Protože ty špičky tam jsou! Tak tohle je taky jasný. Jednoduchý koncový stupně starý koncepce to patrně nerozdejchají, ale žijeme kruci v 21. století! Přečtěte si návod od nějakýho moderního koncovýho stupně. Mrkněte třeba na italskej SPE Expert 1K-FA. V návodu je jasně napsaný, že budicí výkon je 30W, ale že máte propojit vedení od ALC a škrábnout výkon klidně naplno, že si to pokrotí pomocí ALC přímo ten konec. No asi těžko tam budou usměrňovat příchozí signál. Oni prostě vezmou nějakou konstantní úroveň, tu fouknou zpět tomu ALC a holt jakmile začne jít do tuhýho a začne se to blížit k limitaci, tak na tom ALC přidají. Zpětně pak vyhodnocují JAKÝ napětí na tom ALC musí mít pro jakej budicí výkon v jakým pásmu a podle toho to tam strkají. A co udělá konstantní úroveň na ALC? Stáhne buzení, čili je to ekvivalent toho, kdy to stáhnete micgainem, jenomže vám navíc bude správně fungovat i kompresor. Moc bych se divil, kdyby konec od Icomů fungoval výrazně jinak.

Co se starejma koncema? Tak představte si, že máte českou klasiku - vraž tam čtyři GU padesátky a koncesi už nedostaneš zpátky - tedy obecně něco, co se budí do katody. Hádám, že tady průser nenastane. Většina těhle potvor chce na 600W výstup tak 70W vstup. Co se asi tak stane, když tam střelíte místo toho 100W? Občas. No pochopitelně že nic. Bude to trochu prasit, nic víc...zhruba stejně, jako kdyby to říznul ten TRX. Takže logicky jedinej průser tohoto druhu nastane v momentě, kdy mic gain nastavíte jako prase a budete mít konec s tetrodou krmenou do mřížky. Ty konce mají určitý výhody, kupříkladu 50R vstupní impedanci, neb je tam holt 50R odpor. Tady se vám opravdu může podařit ten konec zrušit...ale kolik takovejch je? Totiž výhoda konců buzenejch do katody je ta, že se vám výkon z TRXu přičítá k výkonu těch lahví, čili nic nepálíte v nějakejch odporech.

Závěr je z toho teda následující. Nejspíš to existuje, za velmi specifických podmínek se vám podaří udělat nějakou šílenou špici, pokud se zamyslíte nad tím, jak vypadá lidská řeč, on extra širokej nebude. S moderním polovodičovým koncem ten problém nenastane (tedy pokud si propojíte ALC..pokud ne, je to holt vaše chyba), s elektronkovou potvorou buzenou do katody též problém nenastane, u potvory s tetrodou si nejspíš budete muset upravit obvody kolem ALC.

Celkově to na mně působí jako děsná hysterie, nic víc. Víte co by byla největší sranda? Studeňák v konektoru mezi zátěží a TRXem v případě, že by osciloskop byl chycenej přímo na TRX. Ale to snad taky není tenhle případ...navíc by to nebylo až tak periodický...