když jsem uvažoval o konstrukci jednoduché aktivní antény pro kolegu na chatu, prohledal jsem něco časopisů a stránek na internetu. No a zjistil jsem, že zapojení se zas příliš neliší a problém tedy bude spíš jak tu konstrukci provést. Šlo totiž o to, že anténa musí být skladná a přemístitelná, což už o metr či více dlouhé trubce se tvrdit nedá.
Použil jsem tedy podobné zapojení jako bylo např. od OK2BLO v časopise RRevue. Pouze jsem vyměnil některé součástky za jiné a tak vlastně zkombinoval jeho zapojení se zapojeními z internetu a vytvořil mechanické provedení.
DPS jsem nenavrhoval, neboť tak jednoduché zapojení jde postavit i na zkušební destičce a navíc nemohu vědět, jaké mechanické díly má kdo k dispozici a co použije. Zapojení je vcelku klasické, pouze jsem na vstup jsem doplnil oddělovací kondenzátor a doutnavku. Pochopitelně kondenzátor by měl být na vyšší napětí, jako je zapalovací napětí (co nejnižší!) té doutnavky. Odpor 68R a tlumivka 1uH je proti zakmitávání zesilovače. A zase: dle zkušenosti bych zde nedával SMD odpor. Pokud jde o výstupní vf trafo, tady je problém. Mělo by být co nejširokopásmověší, což např. OK2BLO řeší použitím jádra ze dvou toroidů průměru 10mm z hmoty H22. No a ten by měl být značen oranžovou barvou, pokud by tedy byl dostání. A vazby RC, které jsem též někde viděl, se mi nelíbily už vůbec. Nakonec jsem se tedy rozhodl použít jedinou věc, co jsem v Brně sehnal (u Bučka) a to hrníček průměru 18mm z hmoty H22 a s Al=2500. Po přepočítání jsem zjistil, že indukčnost primárního vinutí bude celkem shodná s tou, co by podle výpočtu měly mít ty toroidy (600uH), vyšlo mi ovšem spíše 15z/4z. Nicméně se domnívám, že to až takový rozdíl nebude, nepotřebujeme-li přijímat pod asi 150kHz. Pokud jde o napájecí část, použil jsem metodu, kdy jde napájet zesilovač jak extra kablíkem tak i přes vyhybku např. po úpravě i přímo z přijímače. Napájecí napětí je 12 až 24V a asi 35mA proudu, přičemž mezi tranzistory na tlumivce 1uH by mělo být asi poloviční napětí z napětí napájecího.
Mechanické provedení v mém případě vypadá asi takto: použil jsem novodurovou trubku s vnitřním průměrem asi 36mm a délky 40cm. To ovšem proto, že jako anténu používám teleskop autoantény, jinak záleží na vestavné délce toho teleskopu co použijete vy. Měl by pouze mít délku kolem 1m. Teleskop uchytíte např. takto: vystružíte z plastu mezivložky do kterých teleskop zalepíte a pak je upevníte samořeznými šroubky skrz trubku. Nemáte-li možnost něco vystružit, je i jiná cesta. Seženete trubku s vnitřním průměrem kolem 33mm (podle plastových krabiček od filmu), no a ty krabičky u dna zaříznete asi na délku 10mm a uděláte do nich těsnou díru na teleskop. Pak teleskop zalejete ve vyrobených miskách z krabičky Dentakrylem. Což ostatně platí i pro dolní víčko, kterým protáhnete mimo PL konektoru i drátek od napájení - tam pak můžete připojit kladné napájecí napětí např přes "lustrsvorku". Zesilovač je diodami chráněn proti přepólování.
Na dalším obrázku je vidět zjednodušená verze antény. Zesilovač je pouze jednostupňový a tak je možné v místech, kde nejsou silné DV a SV vysílače, použít i delší antény než jen teleskop. Sám jsem vyzkoušel i drát 3 až 7m dlouhý a celé zařízení se chovalo přijatelně. Tady je ovšem možné použít jiné mechanické konstrukce než v předešlém provedení. Stačí např. malý kousek novodurové trubky, kde dolní část bude provedena stejně jako u složitější verze, ale v horní části umístíme pouze zdířku. Pak máme možnost zkoušet různé délky drátu pouhým zastrkáváním do zdířky nebo použít i teleskop, na jehož dolní konec naletujeme banánek.
Anténa bude jistě lepší, než použití vlastního samotného teleskopu přijímače DX394 RadioShack (například) ale je nutné být dále od místních silných vysílačů hlavně v pásmu DV a SV. Méně vhodná asi bude pro přijímače s neladěným vstupem jako je ICF2001 či ATS803/909. Ovšem i tak (např. na chatě) by měla být umístěna co nejvýše mimo rušení a její přínos očekávám hlavně v tom, že má jistý zisk a slušnou odolnost, ale především je ve "složeném stavu" malá a tudíž lehce přenosná.
