Jednoduchý zpětnovazební přijímač na krátké vlny
Zajímavé a jednoduché zapojení jsem získal od přítele Ramona Vargase z Peru. (A další podobná najdete na webu: http://groups.yahoo.com/group/homebrewtransistorradios/).
Ale než se dostaneme k popisu zapojení a konstrukci, rád bych poznamenal něco k tomu, jak sehnat součástky - to, na rozdíl od zapojení, totiž jednoduché není. Tedy u nás, v Peru to není problém. První problém je ladící kondenzátor 100pF. Jelikož u nás tyto součástky žádná firma neprodává a zdá se , že ani prodávat nehodlá, nezbude vám, než navštívit šrotiště ( v Brně např. Recom) a nebo "vykuchat" starý přijímač. Nebo si napsat kamkoli západně od naší hranice. Já osobně použil starý vzduchový trimr o kapacitě 50pF, jinou možností je vzít ladící kondenzátor se sekcemi např. 2x30pF pro VKV a spojit je paralelně, či naopak kondenzátor ze středovlnného přijímače s kapacitami kolem 250 pF zapojit do serie. Podotýkám, že nejlepší by byl kondenzátor vzduchový. Druhým problémem je cívka, neb kostřičky na cívky také nikde nejsou a už vůbec ne např. s paticí, pokud byste chtěli použít výměnné cívky na přepínání rozsahů. Ramon používá vinutí na krabičce od filmu, já starou keramickou kostru. Vám asi nezbude, než použít např. novodurovou trubku průměru 20-40mm - máte-li známého se soustruhem, mohl by vám po délce trubky udělat závitnici, do které byste vinutí vinuli - není totiž dobré vinout závit vedle závitu kvůli vysoké mezizávitové kapacitě snižující pak rozsah přeladění. Pokud cívky chcete vyměňovat, nezbude, než použít bakelitové sokly od starých elektronek a sehnat k nim patici. No a třetím problémem je nf trafo. Tam nezbývá, než opět použít "co den a šrotiště dalo". Ramonovo trafo má poměr závitů asi 1:1.5, já použil trafo z japonského tranzistoráku (budící, ale šlo to i s výstupním). Tranzistory naštěstí jsou běžné, typu 2N3904 (mají je v GESu po koruně kus). No a jako šasi jsem použil instalační krabici na zásuvky. Dá se totiž na ní lepit vteřinovým lepidlem, a má několik vhodných dírek - další se dají udělat i nůžkami, není-li vrtačka. Poslední věcí je sluchátko. To z nepochopitelných důvodů u nás také nekoupíte - má ho snad jen firma Conrad. Patrně ale budete moci použít i vysokoohmová sluchátka (4k ohm) místo odporu v kolektoru posledního tranzistoru a hraje to i tehdy, když po oddělení kolektoru kapacitou asi 10uF použijete sluchátka ARF200, zapojená do serie, což dává 150 Ohm) .
A teď se dostaneme k zapojení. To je vcelku jednoduché, ale možná si někdo z vás říká, kde že je ta zpětná vazba? Ramon totiž využívá zpětné vazby tak, že využije vnitřních kapacit tranzistoru - což je věc, které se obvykle spíše snažíme zbavit. Osobně mne překvapilo, že to pěkně funguje a s nastavením nebyl žádný problém. Pouze podotýkám, že kondenzátor 10pF by měl být kvalitní. Původní cívka má na krabičce od filmu dvě vinutí drátem AWG 22, anténní má jeden závit, ladící 4 závity a cívky jsou 5mm od sebe. Přijímač pak pracuje pásmu 22m až 11m. Já použil cívku jinou a přeladím přijímač od 6 do 22MHz. Nejlepší ovšem bude, když napřed zjistíte, na co budete cívku vinout a pak vypočítáte počet závitů a ostatně celé parametry ladícího obvodu podle použitého kondenzátoru a pásma kde chcete přijímat.(Jsou na to na internetu jednoduché programy pracující i v systému DOS - popř. zašlu....) Pokud jde o potenciometry, na hodnotách příliš nesejde, v originálu má R9 hodnotu 50k/N a R3 hodnotu 20k/G. Jenom bych snad doporučil dát paralelně ke kondenzátoru 100uF ještě 100n, a to 100uF zvětšit na 500uF - tedy tehdy, pokud vám přijímač začne "motorovat". "Divné" hodnoty odporů jako 6k2 či 6M2 či 430k nahraďte něčím blízkým, např. 6k8, 5M6 a 470k. Nevšiml jsem si, že by to způsobilo nějaký problém. Anténa je venkovní, drátová - 10m drátu by mohlo i stačit, uzemnění, pokud ho nemáte, můžete improvizovat připojením na trubky topení nebo vodovodu (pokud má kovové trubky!). NIKDY nepoužívejte ochranný kolík v zásuvce! Nikdy totiž nevíte jak a na co je ve skutečnosti připojen, pokud vůbec, a "kopající kolíky" mající až 80V proti skutečné zemi na brněnských sídlištích nejsou žádnou vyjímkou (zvláště pak na Vinohradech)!
Závěrem vám přeji hodně štěstí při shánění součástek - vlastní stavba už problémy dělat nebude. Poznámka: obrázky a schema jsou publikovány se souhlasem autora.
